Otázka č. 2 - Antická literatura
2.A
Antická literatura
4. – 3. tisíciletí před naším letopočtem – vznikají rozsáhlé státní celky s velmi vyspělou kulturou. (Povodí řek – Eufratu, Tigridu, Gangu, Nilu) území dnešního Iráku – sumerské písemnictví – epické zpěvy, báje, mýty o vzniku světa, prvním člověku, potopě.
Nejstarší sumerskou památkou – „Epos o Gilgamešovi“ – hrdina, patrně sumerský vládce, prožívá různá dobrodružství při své cestě za nesmrtelností.
Staré hebrejské písemnictví obohatilo světovou literaturu o Písmo svaté – bibli. Původně to byly staré hebrejské texty, které křesťanství označilo jako Starý zákon.
Řecká literatura
- první Řekové přicházejí kolem roku 2000 př.n.l.
- egejská kultura na Krétě od r. 2700 př. n. l. (minojská civilizace)
- literární písmo A
- Civilizace mykénská- dobře organizovaná, technicky vyspělá
-mykéňané používali lineární písmo B
- V městech i koloniích jsou stavěny rozličné stavby ( umělecké prvenství zaujímají chrámy), vytvářeny sochy i umělecky zpracované užité předměty, rozvíjí se hrnčířství.
- Dřívější období ve znamení tyranie (tj. vláda jednoho panovníka), přicházela vláda demokratická ( vláda v rukou lidu)
- Athéňané dbají o harmonický rozvoj těla a ducha – vstávali časně ráno, jedli skromně. Ženy zůstávaly doma, urozené Athéňany nevycházeli na ulici, nákupy a další pochůzky obstarávaly otrokyně a prosté ženy. V 7 letech chlapci se začínali vzdělávat: číst, psát, počítat a recitovat Homérovi verše, pěstovali i tělesnou výchovou.
- Umělecké památky- přijímány jako vzor klasické krásy
- Slohy antické- dórský, iónský, korintský
- Stavby- Artemidin chrám v Efesu, Diův chrám v Akraganta v Sicílii
- Divadlo- v Epidauru
- Sochařství- staly se postavy řecké mytologie a sportu
- Sochaři- Polykleita, Myrón, Feidia,…..
Řekové vytvořili osobitou kulturu, která významně ovlivnila rozvoj evropské vzdělanosti.
Zajímavým jevem antického bájesloví je božstvo sídlící na hoře Olymp.
Bohové žijí v úzkém kontaktu s lidmi, odměňují a trestají.
Zeus – vládce bohů (Řím – Jupiter)
Hera – manželka Dia
Hádes – vládce podsvětí
Poseidon – vládce moří (Řím – Neptun)
Athéna – bohyně moudrosti
Hefaistos – bůh ohně a kovářství
Afrodita – bohyně krásy
Rozdělení řecké literatury
3 období:
1) archaické- 8st.př. n. l.- 6st. př. n. l.
2) atické – 5st. př. n. l. – 4st. př. n. l. ( základem vzdělanosti jsou Athény)
3) helénistické – 4st. př. n. l. – r. 30 př. n. l.
Archaické období
Homér
Nejstarší památky řecké literatury – Homérovy eposy – „Ilias a Odyssea“ (8. stol. př.n.l.)
Dílo:
Ilias
Trójská válka, kdy se ženě krále Tróje Priama zdál sen, že jejich syn přinese zkázu, a tak ho odnesli do hor, kde se ho ujala medvědice a později pastýř. Později měl na přání Dia rozsoudit, která bohyně je nejkrásnější a dát jí jablko. Héra mu nabízela celou Asii, Athéna mu slibovala vítězství v každé válce a Afrodita ženu tak krásnou, jakou svět ještě neviděl. Paris se rozhodl pro Afroditu a ta se mu po přijetí zpět do Tróje zjevila a pověděla mu o Heleně. Paris tedy odloudil spartskému králi Meneláovi ženu, krásnou Helenu a ten vytáhne se všemi bojovníky, jako jsou jeho bratr Agamemnón, Odysseus či nesmrtelny Achilles proti Tróji. Boj trvá devět let, pomocí lsti s trojským koněm, se dostanou vojáci do města, Řekové Tróju vyplení a zapálí.
Odyssea
Navazuje na Ilias, kdy hrdina Odysseus zažívá nesčetná dobrodružství při cestě zpět domů k ženě a synovi, dostane se s posádkou do zajetí obra Kyklopa, kterého ve spánku ho oslepí a pomocí lsti unikne z jeho moci. Po všech dobrodružstvích se Odysseus vrací domů, kde mezitím dotěrní nápadníci usilují o jeho ženu Penelopu. S pomocí syna Télemacha porazí nepřátele a konečně užívá zaslouženého klidu.
Sapfó
- jediná žena, básnířka, žila na ostrově Lesbos
- psala milostné básně ženám, uspořádala knihovnu a tam se scházeli básníři
Dílo:
Modlitba k Afroditě
Ezop
- zakladatel bajek- 6st. př. n. l.
- původně otrok, byl mrzák, naučil se číst a psát ( sám)
- napsal kolem 400 bajek
Atické období
Athény
- ideálem je moudrý ( vzdělaný) a krásný ( fyzicky zdatný) člověk
-Amfiteátr- rozvoj divadla
- využívá akustiky, hrají jen muži, ze začátku jen 1 herec
- pro otroky vstup zdarma
- komedie a tragédie
- 3 autoři tragédií: Aischilos, Sofokles, Euripides
Aischilos
- kolem 70 tragédií, psal básně, nejčastější námět hněv bohů
- díky němu hráli už 2 herci
– 1. světový dramatik, který řeší ve svých hrách otázky mravní povahy. Čerpal ve své tvorbě z řeckých mýtů – bohové určují každému člověku osud, před nímž není úniku.
Díla:
Oresteia
Agamemnón obětoval svou dceru,aby mohl do trojské války a aby měl náklonnost bohů. Zatímco byl ve válce, manželka si našla milence. Když se vrátil z válek manželka ho s milencem zabila. Syn Agamemnóna Orestus není vychováván doma, ale u strýce, aby přežil a když dospěje dozví se co se doma stalo, tak oba zabije. Při výčitkách svědomí šel za bohy jestli se na něj zlobí, oni řekli, že ne, tak bylo vše v pořádku.
Sedm proti Thébám
Spoutaný Prométheus
Sofoklés (480 – 406)
- zavádí 3 herce
- 120 dramat napsal a dochovalo se asi 7
- nejčastější námět: - morální zákon
- spor o to jsou- li lepší zákony pozemské nebo boží
- nerespektuje ( neuznává) bohy
- opět z okruhu trojských bájí
Díla:
Král Oidipus
Po narození Oidipa matka Iokasta, aby zmařila krutou předpověď bohů, že její manžel Laios zemře rukou vlastního syna, svěří chlapce Polypovi, který ho vychová. Dospělý Oidipus se v lesích setká s cizincem, v hádce ho zabije, netušíc, že to byl jeho otec. V Thébách se ožení se svou vlastní matkou. Bohové sešlou na město mor. Oidipus je věštci obviněn, že je otcovrah. Začne pátrat po pravdě. Dozvídá se pravdu, Iokasta v zoufalství spáchá sebevraždu, Oidipus si vypíchne oči, aby sám sebe potrestal a odchází do vyhnanství.
Antigona
Hrdinka je Oidipova dcera Antigona. Antigona vypráví své sestře Isméne o jejich mrtvých bratrech a o tom, že by chtěla pohřbít Polyneika (Eteokles byl řádně pohřben). Isméné ji ovšem od tohoto úmyslu zrazuje a připomíná jí, že bude potrestána smrtí. Antigona byla neústupná, atak ji sestra už dál nepřesvědčovala. Antigona opustila město a došlo až k hradbám, kde ležel její mrtvý bratr. Nedaleko těla spali strážci. Antigona odnesla Polyneika k řece, kde ho omyla a trochu zaházela hlínou. Poté se vrátila do Théb. Strážci se ráno vzbudili a našli stopy vedoucí k nedokončenému hrobu. Schovali se a celý den v úkrytu vyčkávali. Antigona se večer vrátila dokončit hrob. Strážci ji chytli a odvedli ke Kreónovi. Antigona se ke všemu přiznala. Náhle se objevila Isméné a přiznala vinu společně s ní. Nechtěla zemřít bez sestry.
Strážci se podle králova rozkazu vypravili s Antigonou ke skále, kde ji měli zazdít do skalní skuliny. O králově činu se doslechl jeho syn Haimón a šel si s otcem promluvit. Haimón byl snoubencem Antigony. Ihned po rozhovoru se rozhodl jít zabránit smrti své milé.
Do království přišel slepý věštec Teiresias a varoval krále před neuváženým krutým rozhodnutím. Kreónovi se vše rozleželo v hlavě a vyrazil k jeskyni. Na cestě se od poslů dozvěděl, že Antigona se v jeskyni raději oběsila, než aby umírala krutou postupnou smrtí. Když ji spatřil Haimón, probodl se svým mečem.
Zprávy o velké tragédii dohnaly k dobrovolné smrti i Eurydíké (Kreónova žena). Kreón svého činu velice litoval a žil smutně až do smrti.
Elektra
Euripidés (asi 480 – 406)
- autor 90ti her
- zastánce demokracie
- neobyčejně vzdělaný, uvádí do svých her postavy otroků, všímá si nedostatků athénské demokracie, nedovedl však vyřešit ideové a mravní konflikty, ze svízelných situací uniká nadpřirozeným zásahem božstva do děje
- témata: hl. p.: - ženy, která je schopná kvůli lásce udělat cokoliv
- popisuje lidské emoce - nenávist, touha po moci, vášeň,….
Díla:
Médeia
Pomůže Iasonovi získat zlaté rouno, uspí draka, které ho hlídá a zamiluje se do něj. Medeia aby zdržela otce, tak zabije vlastního bratra. Otec musí vykonat pohřební rituál a to ho zdrží. Iason slíbil Medeie, že si jí vezme,ale neudělá to, žijí spolu a mají 2 syny. Odplouvá s ním do Korintu, kde se však Iasón zamiluje do Glauky, dcery krále Kreonta. Iáson jí nechá vyhostit ze země a Médeia se pomstí, pošle nevěstě svatební šaty, které se na těle nevěsty vznítí a ona uhoří. Potom Médea zavraždí i své dvě děti, které měla s Iasónem.
Faidra
Elektra
Ifigenie
Schéma dramatu
Aristoteles
- vytvořil schéma
1)Expozice - úvod do děje, s postavami a prostředím
-naznačí konflikt
2) Kolize – srážka, objevuje se zápletka
3) Krize – rozhodnutí, vyvrcholení dramatu
- děj nemůže pokračovat sám
4) Peripetie - náhlý zvrat- přibude nová postava, postavy se něco dozví
5) Katastrofa – konec, vyřešení, uzávěrka
Filosofie
Sokrates
- za celý svůj život nenapsal ani jedno dílo – učil na základe diskuze
- byl obviněn, že kazil mládež a byl odsouzen k smrti
Platón
– žák Sokrata, psal o něm
- idealista
Dílo:
Ústava
Aristoteles
– žák Platóna
- učil Alexandra Makedonského
- byl obžalován z bezbožnosti, utekl a přežil
Dílo:
Poetika- kniha o literatuře a umění
Helénistické období
- r. 30 konec městských států- Sparta a Athény
- Alexandr Makedonský – díky jeho výbojům se do Evropy dostávají nové předměty
- rozkvět kultury NENÍ kvůli válkám
- vznikají instituce – Museum- scházejí se zde vědce a bádají
- rozsáhlé knihovny, hvězdárny, botanické a zoologické zahrady
Římská literatura
Kulturně – historický situace
- Řím založili bratři Romulus a Remus v r. 753 př. n. l. – potom se mezi s sebou pohádali o vládu a název města. Romulus zabil svého bratra Rema a město pojmenoval Roma ( Řím).
- Římské fórum- r. 650 př. n. l.
-zde se scházeli obyvatelé sedmi pahorků k polit. jednáním, k náboženským obřadům i ke slavnostem
- Etruskové- západní část střední Itálie ( dnešní Toskánsko)
- vyznačují se nezvykle vysokou úrovní hospodářského i kulturního života, měli vlastní písmo
- Patriciové- 1. republikánští úředníci, usilovali o vedoucí postavení ve státě
- Plebejové- ostatní lid
- Senát- složený ze 300 příslušníků aristokracie
Dělení římské literatury:
1) Archaické- 3st. př. n. l. –
2) Klasické = zlaté= Ciceronské
3) Postklasické= stříbrné- přelom
Archaické období
- jih Itálie a Sicílie ve válečném čase
- Římané napodobují řeckou kulturu – sochy, malby a stavby chrámů
Klasické= Ciceronské období
- rozvoj řečnictví, historická literatura, poezie, próza
Galius Julius Caesar
- z mocné rodiny, měl pletky s Kleopatrou – měl s ní syna. Dobyl Egypt, adoptoval Bruta- předtím než poznal Kleopatru. V čela s Brutem byl Caesar zabit, když šel do senátu.
Dílo:
Zápisky o válce Galské- popisují dobývání severní části ( Francie, Anglie), zmiňuje se i slovanských kmenech
Publius Vergilius Maro
Největší římský básník, také literární mluvčí.
Díla:
Zpěvy pastýřské
Zpěvy rolnické – zdůrazňuje zde význam práce a půvab života na venkově.
Publius Ovidius Naso
- oblíbený básník, který musel odejít do vyhnanství dnešního Rumunska,ale vydávali v Římě jeho díla
Díla:
Umění milovat
- rady jak navázat milostný vztah, jak vypadat, jak si lásku udržet
3 části:
1. část- Věnována mužům
2. část- Rady mužům
3. část- Rady ženám
Metamorfóza- proměny, soubor 250 řeckých a římských bájí
Bukolika- pastýřské zpěvy, které popisují pastýře a ovce
Georgika- zpěvy rolnické a ty popisují zemědělství a práci v něm
Postklasické období
Přelom
- po umělecké stránce vše upadá, ale ekonomika státu prosperuje
- v literatuře se objevuje obraz Tyrana ( opírá se o moc) a vše vyřeší silou a přátele popravuje
Tragédie
= forma dramatu s vážným obsahem. Hrdina se obvykle dostane do neřešitelného konfliktu s vlastním osudem, v marném boji následně podléhá a je dohnán k záhubě
Komedie
= vždy skončí šťastně (stejně jako pohádka)
Opakem komedie je tragédie
- považována za podřadnější žánr, určena chudým, hry věnované Dionýsovi – Bůh vína
Epos
= rozsáhlá epická skladba s bohatým dějem, která je veršovaná
Bajka
Základem bajky je alegorie, kdy zvířata jednají jako lidé
Jednotlivá zvířata tím získávají lidské vlastnosti, které se pro ně tímto stávají typické (např. liška je chytrá až vychytralá)
Elegie
= žalozpěv
Rétorika
= řečnictví
-zabývá se správnou mluvou, jak vést dialog, jak přesvědčit